Česká bankovní asociace uvedla, že od roku 2016 se všeobecná finanční gramotnost Čechů zlepšila. Letos dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední roky, kdy index finanční gramotnosti oproti roku 2019 vzrostl o 4 body. Gramotnost Čechů však stále není tak vysoká, jak si o sobě myslíme.

Až 84 % Čechů se dle svých slov více než dobře orientuje v hospodaření s penězi. Problém jim nedělá kontrola rozpočtu, ale ani spoření či půjčky. 12 % je o svých znalostech dobrého hospodáře silně přesvědčeno a tvrdí, že se obejdou bez odborné rady. Česká bankovní asociace (ČBA) potvrzuje, že se finanční gramotnost Čechů neustále zlepšuje. Ke srovnání mohou sloužit data ze začátku roku. K dokonalosti jim však ještě pár bodů chybí.

Jak šel čas: Index finanční gramotnosti Čechů

ČBA se měřením finanční gramotnosti českého národa začala zabývat teprve před pár lety v roce 2016. Tehdy uspořádala první ročník průzkumu, v rámci kterého může český národ obdržet až 100 bodů. V roce 2016 Češi získali 54 bodů. Letos na začátku roku se konal již pátý průzkum a Češi obdrželi dosud nejvyšší hodnoty a to 61 bodů.

Jak se vyvíjela finanční gramotnost v letech 2016 až 2020:

  • 2016 – 54 bodů
  • 2017 – 55 bodů
  • 2018 – 56 bodů
  • 2019 – 57 bodů
  • 2020 – 61 bodů

Finanční gramotnost ovlivňuje věk, vzdělání i zaměstnání

Již tradičně průzkum potvrdil, že finanční gramotnost narůstá se vzděláním. Nižší znalosti mívají lidé se základním vzděláním, nejlépe jsou na tom již tradičně lidé s vysokoškolským vzděláním. Podobný vliv má rovněž pracovní pozice. Lidé vykonávající vyšší a náročnější profese mívají lepší finanční gramotnost než lidé v dělnických a podobných zaměstnáních.

Zajímavé příběhy o finanční gramotnosti:

“Nízká finanční gramotnost mne málem dostala do spárů exekutora”, Lenka.

Příběh pana Petra o špatné finanční gramotnosti.

Větší problémy s finanční gramotností mají také starší generace, které si na vše museli přijít na základě vlastních životních zkušeností. Mladší ročníky mají tu výhodu, že se o finanční gramotnosti mluví daleko více, a spoustu informací tak získávají již na studiích. Podle lidí je však přístup je finančnímu vzdělávání ze strany škol a rodiny stále nedostatečný a intenzivnější přístup by očekávali také od státu, konkrétně ČBA.

Třetina Čechů má bokem uloženou finanční rezervu na 3 měsíce

O tom, že Češi se svými penězi hospodaří lépe a smysluplněji oproti minulým letům hovoří fakt, že třetina až polovina Čechů má naspořeno slušnou finanční rezervu, s jejíž pomocí by si bez příjmu vystačili až půl roku, s jistotou tři měsíce. Pouze 4 % Čechů nemají žádné finanční rezervy, přičemž tvrdí, že nemají z čeho je vytvářet.

Zamyšlení nad finanční gramotností v ČR:

Je v ČR finanční gramotnost dostatečná?

Jak v Česku zlepšit finanční gramotnost?

Více než desetina Čechů (12 %) je dokonce o svých znalostech přesvědčena natolik, že nepotřebují žádnou odbornou pomoc. Většina Čechů pak radu v oblasti osobních financí hledá na internetu, u svých blízkých (64 %), u své banky nebo finančního poradce (80 %).

Podle odborníků by ideálně finanční rezerva měla pokrýt šest kompletnich měsíčních výdajů celé domácnosti. „Stranou bychom skutečně měli mít odloženo alespoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši dává prostor, abychom nejednali ve stresu,“ uvedla Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA. 

Češi si nejčastěji šetří na horší časy, mimořádné výdaje a na stáří

Zhruba 29 % lidí je dle svých slov schopno si každý měsíc uložit stranou 1 000 až 2 500 Kč na horší časy a mimořádné výdaje. Platí, že mladí lidé si spoří spíše po menších částkách. Nejvíce si šetří lidé s vyšším vzděláním a ve věkové kategorii 30 až 50 let. 

Na stáří si spoří až 58 % Čechů a to většinou kolem 1 000 Kč měsíčně. Pětina Čechů vůbec a pokud ano, tak jen minimální částku. Výše spoření se hodně odvíjí od vzdělání a také výše příjmu. Je logické, že čím větší příjem člověk má, tím více si je ochoten šetřit a spořit.